Záhada jménem TITANIC

Napsal zazrakyznebe.bloger.cz (») 20. 6. 2017 v kategorii Záhady, zajímavosti, UFO, přečteno: 1140×
800px-rms-titanic-sea-trials-april-2-1912.jpg

Vyplouval jako symbol lidského umu a pokroku. Tři roky britští rejdaři nepochybovali, že staví první »nepotopitelné« plavidlo historie. O to víc celý svět šokovalo, že parník Titanic brázdil hladiny moří jen čtyři dny.V neděli 14. dubna 1912 krátce před půlnocí narazila 269 metrů dlouhá a 45 000 tun vážící loď rychlostí 39 km/h v severním Atlantiku do obří ledové kry a během necelých tří hodin skončila pod hladinou!


V ledové vodě tehdy našlo smrt 1517 lidí. Ani za 100 let, jež od té doby uplynuly, se nepodařilo objasnit všechny záhady té osudné noci. Zde jsou ty největší z nich…

1. Proč nebyly čluny plně obsazené?

Ve člunech, které odrazily od boku Titaniku, zůstalo 473 volných míst. Zmaření tolika životů lze připsat snad jedině zmatku a panice oné noci. Posádka nechtěla čluny přeplnit a bála se nehody při spouštění, proto spěchala. Člunů nebylo dost pro všechny, jen pro 1178 ze 2223 lidí na palubě. Víc jich ale tehdejší předpisy nevyžadovaly… Traduje se také, že řada pasažérů váhala s opuštěním lodi, považovali ji za skutečně nepotopitelnou. Řada člunů tak odrazila poloprázdná.

2. Jak mohla hlídka přehlédnout ledovec?

Šlo zřejmě o nešťastnou shodu okolností. Normálně se totiž voda tříští o ledovec a odrážející se vlny jsou vcelku dobře viditelné. Oné noci bylo ale moře úplně klidné. Navíc hlídka ve strážním koši neměla dalekohledy. Podle jedné verze nebyly na lodi vůbec, podle druhé byly zamčeny ve skříni a klíč zůstal na břehu v Anglii. Loď navíc plula plnou parou vpřed, ve snaze překonat rychlostní rekord v přejezdu Atlantiku. Na varování před ledovci nebyl brán žádný zřetel.

3. Šlo srážce zabránit?

Ne, v okamžiku zpozorování se už loď nemohla srážce vyhnout. Snaha odklonit Titanic byla chybou, byť logickou. Čelní náraz by způsobil velké škody, ale loď by se udržela na hladině. Voda z otvorů na boku zatopila 6 ze 16 vodotěsných komor. V tu chvíli byl Titanic odsouzen k záhubě. Traduje se rovněž, že velící důstojník si údajně spletl pravou a levou stranu…

4. Proč jim nepomohl Californian?

Loď, která byla nejblíže – Californian –, umírající lodi nepomohla. Byla jen 36 kilometrů daleko, ale navzdory signálním raketám nepoznala, že se Titanic potápí. Podle jedné nové verze mohl odraz měsíčního světla vytvořit optický klam, který neumožnil posádce Californianu odhalit vážnost situace.

5. Byla tam další loď?

Podle některých zpráv proplula oblastí také norská loď Samson. Mohla být snad jen 15 kilometrů daleko. Ale na pomoc nevyrazila. Kapitán vezl kontraband a myslel, že rakety z Titaniku mají pomoci odhalit a dopadnout pašeráky, tedy jeho loď. Příběh se nikdy nepodařilo osvětlit.

6. Kolik lidí zůstalo v podpalubí?

Přesný počet těch, kdo šli ke dnu s lodí, už nikdo nezjistí. Ale je pouhou legendou, že mezi nimi byli všichni inženýři, kteří podle tradovaného příběhu pracovali v podpalubí do poslední chvíle. Kromě jednoho se zlomenou nohou, a snad dalších dvou, se všichni dostali na palubu. Nakonec ale nepřežil ani jediný. Další z emotivních legend mluví o tom, že zatímco se Titanic potápěl, kapela dál na palubě hrála, a to pohřební píseň Blíž k tobě, Bože můj. Zda tomu tak bylo opravdu, je nejisté, žádný z osmi hudebníků (sedm Angličanů a jeden Francouz) ale ztroskotání lodi nepřežil.

7. Tajemná kletba?

Na celé lodi prý ležela od začátku strašná kletba za lidskou domýšlivost a pýchu, kterou obří parník symbolizoval. Její zkázu předpověděly dva romány a irští protestanti mezi dělníky v docích dali na Titanic výrobní číslo 390904, které v zrcadlovém odrazu dá slovo NOPOPE, tedy »Žádný papež«. Podle katolíků to lodi přineslo smůlu.

8. Jak to, že byl vrak objeven až po 73 letech?

Loď i po střetu s ledovcem plula dál plnou rychlostí a nikdo v tu chvíli nemyslel na její polohu. Ani námořníci si jí nebyli jistí. Až moderní technologie výpravy Roberta Ballarda (69) dokázala v roce 1985 vrak najít skoro 4 km pod hladinou.

9. Kdo byl neznámý hrdina?

V boji o místo na převrácených skládacích člunech, které byly shozeny z Titaniku, neznal nikdo bratra. Šlo přece o život. Jediný člověk byl výjimkou, ale my už nikdy nezjistíme jeho jméno. Připlaval k obsazenému člunu a způsobně se zeptal, zda si na něj smí vylézt. Byl drsně odmítnut. „To nic, chlapci, to je v pořádku. Hodně štěstí,“ řekl tajemný muž a odplaval vstříc jisté smrti.

10. Zemřel kvůli asistentovi?

Milionář Benjamin Guggenheim (†46) šel ke dnu popíjeje brandy. Jako pravý gentleman, který by nikdy nezabral místo ve člunu ženě. Podle jedné verze ale měl šanci odplout. Jenže bez svého asistenta Victora Giglia, který byl italskoegyptského původu. To mu nepřipadalo správné, a tak prý odmítl. Zahynuli oba dva.

11. Byl kapitán opilý?

Dopis Emily Richardsové, která neštěstí přežila, tvrdí, že kapitán Edward Smith (†61) byl v době katastrofy opilý. Psaní bylo objeveno až letos, ale jde o jediný důkaz k dané věci. Podle kritiků jde o dodatečnou domněnku. Kapitána vidělo po nárazu mnoho lidí, a pokud by byl namol, určitě by se to během následného vyšetřování neutajilo.

 Titanik-zazraky-z-nebe-1

Češi na palubě? Jeden podvodník vedle druhého!

Podle některých vzpomínek a tvrzení by člověk nabyl dojmu, že se to na palubě Titaniku Čechy hemžilo asi tolik co v Praze na Václavském náměstí. Po katastrofě se totiž vyrojila spousta »chytráků«, kteří tvrdili, že potopení lodi přežili. Realita je ale taková, že nikdo z nich na lodi vůbec nebyl!

Takový Josef Kielbasa tvrdil, že na Titaniku sloužil jako číšník, i s českým kamarádem Jožkou Koszciukem. Ale nepamatoval si jména, mluvil o panice v době, kdy ještě ani nevypukla, a živě si vzpomínal na rozhovor s lodním radistou. Co na tom, že Kielbasa neuměl ani slovo anglicky…

Viktor Halva zase tvrdil, že byl na Titaniku černým pasažérem, obsadil prý kajutu číslo 903. Zachránil se prý skokem do ledové vody, odkud ho vytáhli na člun. Důkazy ale chybí.

Jistý Rudolf Linhart z Rokycan, podle vlastního tvrzení stevard, barvitě popisoval potopení lodi ještě v roce 1952 v československém rozhlase. Barvitý, leč nereálný příběh tak dojímal i v dobách, kdy zemi ovládli komunisté.

Muzikant Karel Stanke tak dlouho nežil. V roce 1942 vyprávěl v novinách, jak hrál v lodní kapele Titaniku, ale na seznamu hudebníků jeho jméno nikdy nebylo. O dva roky později zemřel a s ním i jeho příběh.

Na seznamu byla česky znějící jména jako Navratil nebo Moraweck, ale jejich původ je většinou nejasný. Ernest Moraweck (Morávek) snad mohl pocházet ze Zábřehu na Moravě, doloženo to ale nijak není.

Skuteční krajané na scéně: Oběť, zachránce a fotograf

Jistě víme jen to, že jediným Čechem (a to ještě ne rodilým) na palubě byl bohatý obchodník Emil Brandeis (†78). Jeho otec Jonáš odešel už v roce 1856 z Prahy do amerického Wisconsinu, kde se mu o osm let později narodil syn Emil. Na stará kolena procestoval Evropu, byl v Egyptě a domů se vracel právě na Titaniku. Jeho tělo bylo později nalezeno a identifikováno díky cennostem, např. diamantovým manžetovým knoflíčkům, perlové jehlici do kravaty anebo hodinkám.

V posádce Carpathie, která jako první zachraňovala z moře promrzlé trosečníky z Titaniku, byl i Alois Jelitík, pilníkář z Mohelnice na Šumpersku. Svého času kolovala fáma, že se plavil přímo na Titaniku, mohelnické muzeum dokonce vystavuje jeho perokresbu slavné lodi. Znalci ale poznají, že jde o Olympic, jeho sesterskou loď.

Ledovec, který poslal »nepotopitelný« Titanic ke dnu, jako jediný vyfotografoval Čech – Štěpán Řehořek z Dolních Štěpanic u Jilemice na Semilsku. Plavil se totiž na palubě lodi Bremen kolem místa neštěstí 20. dubna, 5 dní po osudné noci. Fotografie (snímek nahoře) je dnes majetkem soukromého sběratele.

800px-boatbbymb

záchranný člun 

Lifeboat12oncarpathia

Patrně nejslavnější parník všech dob by nešel tak rychle ke dnu a na 1500 lidí nemuselo přijít o život, kdyby společnost, která jej postavila nešetřila na stavebním materiálu. Jak včera napsal britský deník The Daily Telegraph, tuto nejnovější teorii popsali dva američtí badatelé Jennifer Hooper McCarty a Tim Foecke ve společné knize Co opravdu potopilo Titanik, která vyšla k 96. výročí tohoto námořního neštěstí.

Titanik-zvirata-na-palube

zvířata na palubě Titaniku 

zdroj: časopis Aha stránka www aha.cz

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel čtyři a třináct